Duševní zdraví není jen absence úzkosti nebo deprese. Je to aktivní, živý stav, ve kterém člověk cítí, že žije plně - že dokáže přemýšlet jasně, cítit pravdivě, vztahovat se k druhým a přežít životní výzvy bez toho, aby se zhroutil. Světová zdravotnická organizace (WHO) to definovala už v roce 1946 jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost nemoci. A dnes to zní ještě důležitěji než kdy předtím.
Co vlastně znamená duševní zdraví?
Nemyslete na to jako na něco, co máte nebo nemáte. Duševní zdraví není diagnostický štítek. Je to to, co vám umožňuje vstát ráno a cítit, že máte nějaký smysl. Je to schopnost zvládnout stres na práci, zůstat klidný, když se dítě nemocí, nebo mít sílu říct „ne“, když vás někdo přetěžuje. Je to, když dokážete přijmout, že jste dnes špatně, ale nechcete se z toho stát něčím, co vás definuje.
Podle Státního zdravotního ústavu je duševní zdraví „stav pohody, ve kterém plně využíváme své vlastní schopnosti, dokážeme se vyrovnat s běžným každodenním stresem, produktivně pracovat a přispívat své komunitě“. To zní jednoduše, ale je to obrovský úkol. Znamená to, že jste schopni:
- zpracovávat informace bez toho, abyste se ztratili v přetížení
- cítit smutek, ale nechat ho vás pohltit
- mít vztahy, které vás podporují, nebo vás vyčerpávají
- rozhodovat se, i když nevíte, co je „správné“
- přijmout, že jste lidé - a že to stačí
Nejde o to, aby bylo všechno dokonalé. Jde o to, abyste měli vnitřní stabilitu. Když jste duševně zdraví, neznamená to, že nezažijete bolest. Znamená to, že máte nástroje, jak s ní žít.
Proč je to důležité - a nejen pro „zaměstnané“?
Představte si, že máte zlomenou nohu. Víte, co dělat: jít k lékaři, dát si krev, odpočívat. Ale co když máte zlomenou mysl? Většina lidí to přehlíží. A to je problém. Duševní onemocnění jsou dnes nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v Česku i ve světě. Podle WHO způsobují globálně 13 % celkové zátěže nemocí. Deprese je hlavní příčinou ztráty pracovních dnů - více než diabet, srdce nebo rakovina.
Ale to není všechno. Duševní zdraví ovlivňuje všechno:
- Jak přemýšlíte - když jste vyčerpaní nebo stresovaní, vaše schopnost rozhodovat klesá. Ztrácíte schopnost vidět dál než do příštího dne.
- Jak cítíte - když jste duševně vyčerpaní, i malé věci vás rozčílí. Smích se stává nemožným, ticho zní jako útok.
- Jak se chováte - ztrácíte motivaci, odstraňujete se od přátel, přestáváte se starat o jídlo, spánek, pohyb.
- Jak se vztahujete k druhým - když se nezvládáte, těžko podporujete jiné. Rodina, kamarádi, kolegové - všichni to cítí.
Nejde jen o to, aby vás někdo „nevyhodil“. Jde o to, abyste mohli vůbec žít. Ať už jste student, matka, důchodce nebo zaměstnanec - vaše duševní pohoda je základem toho, co děláte, kdo jste a jak se cítíte v každém okamžiku.
Co konkrétně znamená „schopnost fungovat“?
WHO a české odborníky se shodují: duševní zdraví se projevuje ve třech oblastech.
Kognitivní funkce
To znamená, že dokážete myslet. Nejen počítat, ale i přemýšlet o sobě. Když jste duševně zdraví, rozumíte svým myšlenkám. Víte, kdy je to jen strach, kdy je to pravda, a kdy je to jen fantazie. Nenecháte se ovládat impulzy. Když vás něco zlobí, nezačnete křičet. Víte, že myšlenka a jednání jsou dvě věci. To je klíč. Mnoho lidí se zhroutí, protože si myslí, že když něco cítí, musí to okamžitě udělat. Duševně zdravý člověk to ví - a to je jeho síla.
Emoční pohoda
Není to, že byste měli být vždy šťastní. To je nesmysl. Emoční pohoda znamená, že dokážete cítit všechno - smutek, vztek, strach - a nezůstat v tom. Dokážete se vrátit. Jste schopni říct: „Dnes jsem zklamaný. Ale vím, že to projde.“
Psychologové to nazývají „emocionální regulace“. Je to jako jízda na kole. Když se nakloníte moc doprava, nezřítíte se. Když se nakloníte moc doleva, nezřítíte se. Váš vnitřní rovnovážný systém funguje. To je duševní zdraví.
Sociální přizpůsobení
Kdo vás okolí? Kdo vás chápe? Kdo vás podporuje? A kdo vás vytěžuje? Duševně zdravý člověk ví. Umí si vybírat vztahy. Umí říct „tohle mě vyčerpává“ a zůstat v klidu. Umí se vztahovat k druhým bez toho, aby se musel „zachránit“ nebo „zachránit“ druhého. Umí milovat - ne jako předpis, ale jako přirozený výraz. Sigmund Freud říkal, že podstata duševního zdraví je „schopnost milovat a pracovat“. A dnes to zní stejně pravdivě.
Co se mění - a proč teď?
Před 20 lety byl „duševní zdraví“ slovo, které lidé šeptali. Dnes se o něm mluví na veřejnosti. Důvod? Pandemie. Když se všechno zastavilo, lidé zjistili, že nemají žádný nástroj, jak žít s tím, co cítí. Není to jen o „přílišné práci“. Je to o tom, že společnost nám neukázala, jak žít sám se sebou.
V Česku se od roku 2018 pracuje na Národní strategii pro duševní zdraví. Více lidí hledá pomoc. Méně se stydí. Organizace jako Fokus Praha, NZIP nebo Opatruj.se poskytují bezplatné informace, které dříve byly jen pro lékaře. A to je změna. Nejde už jen o léčení nemocí. Jde o to, aby každý měl možnost aktivně udržovat svou duševní pohodu.
Podle odborníků z PsychoanalyzaDnes.cz je to součást širšího trendu - pozitivní psychologie. Už nejde jen o to, co je špatné. Jde o to, co je dobré. Jak můžete být odolnější? Jak můžete najít smysl? Jak můžete cítit sebevědomí, i když všechno padá kolem vás?
Co můžete dělat dnes?
Není to o tom, abyste se „napravili“. Je to o tom, abyste se podpořili.
- Spánek - 7-8 hodin denně není luxus. Je to základ. Bez něj se vaše mysl nezvládá zpracovávat emoce.
- Pohyb - není potřeba běžet maraton. 20 minut procházky denně zvýší hladinu serotoniny a sníží kortizol - hormon stresu.
- Pravda - neříkejte si, že „všechno je v pořádku“, když není. Napište si to. Nebo řekněte to někomu, komu důvěřujete. Pravda je první krok k volnosti.
- Meze - naučte se říct „ne“. Není to egoismus. Je to sebepočítání. Když se nezvládáte, nemůžete pomoci nikomu jinému.
- Čas pro sebe - 10 minut denně, když nic neděláte. Jen sedíte. Dýcháte. Posloucháte. To je největší lék, který máte.
Nejde o to, abyste byli „perfektní“. Jde o to, abyste byli přítomní. V každém okamžiku. I když je špatně. I když je těžké. I když se nechcete vzbudit.
Co je naopak největší chybou?
Myšlenka, že „duševní zdraví je něco, co se dá „vyřešit“ jako problém“. Ne. To je jako říct, že „krev je něco, co se dá vyčistit“. To není. To je životní základ. A jako každý základ - je třeba ho neustále podporovat.
Největší chyba? Čekat, až se něco rozbije. Pak hledat pomoc. To je jako čekat, až se vám zlomí noha, než začnete cvičit. Když se staráte o duševní zdraví denně, nebudete potřebovat „léčbu“. Budete potřebovat jen trochu sebevědomí, trochu času a trochu důvěry - ve své schopnosti být tím, kým jste.
