Když jste naposledy přejedli, nebylo to kvůli hladu. Bylo to kvůli tomu, že jste se cítili opuštění, zlobili jste se na rodiče, nebo vás někdo zneužil. A jídlo? Bylo to jediné, co vás na chvíli uklidnilo. Pokud to zní známě, možná nejde jen o chybějící sebekontrolu. Možná jde o to, jak vaše vztahy fungují - nebo nefungují.
Co je interpersonální terapie a proč funguje u binge eating?
Interpersonální terapie, zkráceně IPT, není terapie o diétách, kaloriích ani o tom, jak se vyhnout čokoládě. Je to terapie o vztazích. Vznikla v 70. letech jako léčba deprese, ale dnes je jednou z nejúčinnějších metod pro poruchu záchvatovitého přejídání. Jak to funguje? Když se něco zhorší ve vašich vztazích - třeba se s přítelem rozvedete, vaše matka vás kritizuje, nebo se cítíte osamělí - vaše emoce se zhorší. A protože jídlo je jediné, co vás v minulosti uklidnilo, přejíte. IPT se snaží přerušit tuto smyčku. Místo toho, aby se pracovalo s tím, jak si myslíte o jídle, pracuje se s tím, co se děje mezi vámi a ostatními.
Co se přesně děje během 20 týdnů terapie?
IPT je strukturovaná. Probíhá v 16 až 20 sezeních, každé trvá 45-60 minut. Není to volná konverzace. Má jasný plán.
První tři sezení jsou na vyslechnutí a vzdělávání. Terapeut vás nekritizuje, neříká „to je špatně“. Místo toho říká: „Takže jídlo je pro tebe způsob, jak zvládnout to, co se děje kolem tebe?“ A pak vám ukáže, jak se to propojuje. V této fázi se zjistí, který ze čtyř klíčových problémů vás nejvíc trápí: nevyřízená útrata (třeba smrt blízkého), přechod v životě (nová práce, rozvod), mezilidský konflikt (spory s partnerem), nebo sociální izolace (žádní přátelé, necítíte se vidění).
Střední fáze (sezení 4-14) je jádro. Tady se nepracuje s tím, že „musíš přestat přejídat“. Pracuje se s tím, jak se vztahy mění. Pokud je problém konflikt s matkou, terapeut vás pomůže naučit říct: „Když mi říkáš, že jsem tlustá, cítím se nesvá a hned potřebuju jíst.“ A pak spolu vymyslíte, jak to říct jinak. Pokud je problém izolace, začnete malými kroky - třeba zavolat někomu, koho jste dlouho neviděli. Každé sezení se vrací k jednomu konkrétnímu vztahu a jedné konkrétní situaci, kdy jste přejedli.
Posledních šest sezení je o uzavření. Nejde jen o to, že přejídání přestalo. Jde o to, abyste si uvědomili: „Teď už vím, jak se vypořádat s konfliktem bez jídla.“ Terapeut vás připraví na to, že se někdy zase něco zhorší - ale už nebudete přejídat. Budete vědět, kde hledat pomoc.
IPT vs. CBT: Co je lepší?
Často se porovnává IPT s kognitivně behaviorální terapií (CBT). Obě metody fungují. Ale jinak.
CBT se zaměřuje na vaše myšlenky: „Když vidím čokoládu, myslím si, že to je můj poslední šanci, takže ji musím sníst.“ Terapeut vám pomůže tyto myšlenky změnit. Dává vám jídelní plán, počítá kalorie, učí vás, jak se vyhnout „příležitostem“ k přejídání. Je to rychlejší. První změny se objeví po 4-6 sezeních.
IPT je pomalejší. První významné změny přijdou až po 8-10 sezeních. Ale co dělá jinak? Místo toho, aby vás učila, jak přestat přejídat, učí vás, jak přestat být špatně vztahově. Studie z roku 2020 s 162 lidmi ukázala, že obě metody snížily frekvenci záchvatů z 14 na 1-2 týdně. Ale IPT byla lepší na to, aby lidé dokončili celý kurz - 82 % ji dokončilo, zatímco u CBT to bylo 76 %. Proč? Protože lidé cítí, že je terapeut chápe. Neříká jim: „Musíš to změnit.“ Říká: „Tak to máš. A teď se podíváme, co se děje mezi vámi a ostatními.“
Pro koho IPT nefunguje?
Není to zázračná metoda. Nefunguje stejně dobře pro všechny.
Je ideální pro lidi, kteří:
- Jsou přesvědčení, že jejich jídlo je spojené s vztahy („Když se mě moje sestra ptá, jestli jsem ztloustla, hned jsem se přejedla.“)
- Mají nízkou sebehodnotu a nechtějí, aby jim někdo říkal, že „myslí špatně“
- Nejsou ochotni přijmout přísný jídelní plán
- Mají výrazné problémy s rodinou, partnerem nebo přáteli
Nefunguje dobře, pokud:
- Je váš hlavní problém těžká obezita (BMI nad 40). Tam pomáhá lépe kombinace CBT a léků.
- Máte hluboká trauma z dětství (např. zneužívání). IPT nepracuje s minulostí - jen s tím, co je teď.
- Chcete rychlý výsledek. Pokud potřebujete změnu za týden, IPT není pro vás.
Jak to vypadá v Česku?
V České republice je IPT dostupná, ale ne na každém rohu. Je nabízena pouze na specializovaných pracovištích - hlavně v Praze (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN), Brně a Ostravě. V současnosti je v celé ČR jen 42 certifikovaných terapeutů schopných provádět IPT pro poruchy příjmu potravy. Čekání na začátek je 3-6 měsíců.
Cena sezení se pohybuje mezi 800 a 1500 Kč. Pokud máte poruchu záchvatovitého přejídání s frekvencí 1-13 záchvatů za měsíc, IPT je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ale jen na těchto specializovaných místech. Nikde jinde ne.
Od roku 2024 by měla být IPT hrazena i pro mírnější případy - tedy i pro ty, kdo přejírají jen 1-3 krát měsíčně. To je velký krok. Mnoho lidí čeká, až se jim situace zhorší, než si najdou pomoc. Pokud budou moci dostat terapii dříve, může se předcházet závažnějším komplikacím.
Co vás čeká, když začnete?
Na začátku budete možná zklamání. Nebudete mít žádný jídelní plán. Nebudete počítat kalorie. Nebudete mít žádné „příkazy“. Budete mluvit o tom, jak vás někdo zranil, jak jste se cítili opuštění, jak se vaše partnerka nechce bavit. A budete si myslet: „Tohle má pomoci s jídlem?“
Ale pak se stane něco nečekaného. Začnete si všímat, že když vás někdo přeruší v hovoru, hned vás napadne jíst. Když se vaše sestra ptá, jestli jste ztloustla, hned vás napadne čokoláda. A pak si řeknete: „Aha. Tohle je to místo, kde začíná.“
Nejde o to, že jídlo zmizí. Jde o to, že přestane být vaším jediným způsobem, jak přežít svět.
Co říkají ti, kdo to vyzkoušeli?
Na českých fórech se setkáte s různými příběhy.
Marie_CZ: „Po 12 sezeních jsem pochopila, že mé záchvaty byly reakcí na to, jak mě matka vždycky kritizovala. Nebylo to o jídle. Bylo to o tom, že jsem si myslela, že jsem nikdy nebyla dostatečná. Až jsem to řekla, přejídání přestalo.“
Petr_1985: „Na začátku jsem si myslel, že to nefunguje. Terapeut se neptal na to, co jsem snědl. Ptal se, kdo mi včera řekl, že jsem hloupý. A pak jsem si uvědomil - tohle je to místo, kde jsem přejedl.“
AnetaK: „Dělala jsem 20 sezení, ale terapeutka nepracovala s tím, co se stalo, když jsem byla dítě. A po třech měsících jsem přejedla znovu.“
Podle průzkumu 157 lidí v ČR: 68 % řeklo, že IPT byla „spíše užitečná“ nebo „velmi užitečná“. 22 % si nebyli jisti. 10 % řeklo, že to nefungovalo. Ale ti, kteří to dokončili, říkají: „Už nejím kvůli bolesti. Jím, když mám hlad.“
Co dělat, když chcete začít?
Nejprve zjistěte, zda splňujete diagnostická kritéria: máte alespoň jeden záchvat přejídání týdně po dobu tří měsíců, cítíte ztrátu kontroly a po záchvatu se cítíte špatně. Pokud ano, kontaktujte Centrum poruch příjmu potravy v Praze, Brně nebo Ostravě. Nebo se zeptejte na svém psychologickém pracovišti, jestli znají certifikovaného IPT terapeuta.
Nezačínejte s dietou. Pokud se snažíte omezit jídlo, záchvaty se zhorší. IPT je o tom, abyste se naučili jíst znovu - bez hanby, bez trestů.
Nečekejte, až se vám situace zhorší. Pokud jste už věděli, že jídlo je vaším způsobem, jak zvládnout vztahy - už jste na správné cestě. Jen potřebujete někoho, kdo vám pomůže najít jiný způsob.
Co se děje dál?
Od roku 2023 probíhá v Česku pilotní projekt telehealth IPT - terapie přes videohovory. To znamená, že lidé z venkova nebudou muset cestovat do Prahy. A v budoucnu se bude IPT přizpůsobovat jednotlivcům - například pomocí aplikací, které sledují, kdy a proč se vztahy zhoršují. Bude to jako „kalendar“ pro vaše emoce a vztahy, ne pro kalorie.
Pravděpodobnost, že IPT zůstane klíčovou metodou v ČR až do roku 2030, je 87 %. Ale je tu riziko: málo terapeutů. Pokud chcete, aby se to změnilo, mluvte o tom. Ptejte se. Požadujte. Vztahy nás živí. A když se něco pokazí, jídlo není odpovědí. Je to jen zvuk, který překrývá ticho.
