Rovnováha práce a života jako základ duševního zdraví: Jak ji dosáhnout v praxi

Rovnováha práce a života jako základ duševního zdraví: Jak ji dosáhnout v praxi

Rovnováha práce a života není luxus. Není to něco, co si můžete dovolit jen tehdy, když máte málo práce. Je to základ, bez kterého vaše duševní zdraví začne klesat - pomalu, ale jistě. Když pracujete 12 hodin denně, přemýšlíte o práci během večeře a odpovídáte na e-maily v půlnoc, vaše mozek se neodpočívá. A mozek, který se neodpočívá, se zhroutí. Nejde o to, že byste měli být „víc šťastní“. Jde o to, že bez této rovnováhy přestáváte být schopní fungovat - ani v práci, ani v životě.

Co vlastně znamená rovnováha práce a života?

Není to 50/50. Není to, že byste měli strávit přesně 8 hodin na práci a 8 hodin doma. To by bylo příliš jednoduché. Rovnováha je osobní. Pro jednu ženu s dvěma dětmi a prací na plný úvazek to znamená, že si každý den vyhradí 30 minut na procházku bez telefonu. Pro muže ve výrobní hale to znamená, že večer nezůstává v kanceláři, i když má „jen pár věcí“ k dokončení. Pro někoho to znamená odpočinek ve víkend, pro jiného to znamená čas na umění, sport nebo prostě ticho.

Podle UI42 je rovnováha mezi prací a osobním životem schopnost efektivně řídit čas a energii mezi pracovními povinnostmi a osobními aktivitami. A to je klíčové - ne jen čas, ale energie. Můžete mít 12 hodin volna, ale být tak vyčerpaní, že nemáte sílu ani na hovor s přítelem. To není rovnováha. To je jen přesunutý stres.

Proč je to tak důležité pro duševní zdraví?

Když pracujete příliš dlouho, vaše tělo a mozek se přizpůsobí. Zvyknete si na stres. Začnete považovat vyčerpání za normu. A pak jednoho dne se to zhroutí. Vyhoření není náhoda. Je to výsledek dlouhodobého přetěžování bez odpočinku. Terapio píše, že rovnováha mezi pracovním a osobním životem je klíčem k fyzickému, emocionálnímu a mentálnímu zdraví. A to nejsou jen slova. Statistiky to potvrzují.

Podle Českého statistického úřadu z roku 2023 65 % žen hlásí významné problémy s rovnováhou, zejména pracující matky - až 80 % z nich. Muži to hlásí méně často, ale to neznamená, že to nezažívají. Prostě se učí mlčet. A mlčení je největší nepřítel duševního zdraví.

Největší riziko? Ztráta smyslu. Když pracujete jen kvůli platbě účtů, když nemáte čas na to, co vás naplňuje, začnete cítit, že život vás používá. A to je nejhorší forma vyhoření - když se přestanete cítit jako člověk, a začnete se cítit jako stroj.

Co to vlastně znamená v praxi? Tři konkrétní kroky

Nejde o to, abyste se naučili „správně pracovat“. Jde o to, abyste se naučili nepracovat v pravý čas.

  1. Stanovte hranice - a držte se jich. Pokud pracujete z domova, vytvořte fyzickou hranici. Nepracujte v posteli. Nepracujte v kuchyni, kde jíte. Mějte jedno místo, kde se „přepínáte“ na pracovní režim. A když skončíte, vypněte počítač. Vypněte e-mailem. Nechte telefon v jiné místnosti. Unicare zdůrazňuje, že když skončíte v práci, měli byste mít skutečně volný čas a nemyslet na pracovní povinnosti.
  2. Plánujte „nehýbatelný osobní čas“. Přidejte si do kalendáře termíny, které nejde přesunout. Procházka po práci, večer s rodinou, čtení knihy před spaním. Pokud to není v kalendáři, není to důležité. A když vás někdo požádá o přesun, řekněte: „Tohle jsem si vyhradil pro sebe.“ Neříkejte „to je jen chvíle“. To je vaše životní energie.
  3. Udělejte digitální detox. Každý týden si vyberte den, kdy nebudete kontrolovat e-mailem, nebudete sledovat pracovní skupiny a nebudete odpovídat na zprávy. Nejde o to, abyste byli „nepřístupní“. Jde o to, abyste si vzpomněli, že jste člověk, ne servis.
Různí pracovníci drží listové lampiony, které osvětlují cestu z pracovních koulí do volnosti.

Proč to v Česku tak těžko funguje?

Veřejná kultura nám říká, že kdo pracuje déle, je větší profesionál. Kdo zůstává v kanceláři do pozdních hodin, je oddaný. Kdo odpovídá na e-maily v sobotu, je spolehlivý. To je starý návyk z dob, kdy práce byla fyzická a přítomnost v kanceláři znamenala výkon. Dnes to tak už není. Většina práce je myšlenková. A myšlenka potřebuje odpočinek.

Podle Pracovní Pohoda z února 2023 jen 45 % českých firem nabízí formální programy na podporu rovnováhy. Ve velkých mezinárodních firmách je to 92 %. V IT je to 95 %. Ve výrobě jen 40 %. To znamená, že většina lidí musí rovnováhu vytvořit sama - bez podpory zaměstnavatele.

A ještě jedna věc: Home office má svou cenu, ale v praxi často znamená, že lidé pracují o 1,5 hodiny déle denně než ti, kteří jdou do kanceláře. Hranice mezi domem a prací zmizely. A s nimi i možnost odpočinku.

Co se děje v Česku? Nové zákony a podpora

Naštěstí se něco mění. Zákoník práce, který vstoupil v platnost 1. ledna 2024, zavádí právo na odpojení. Zaměstnanci nemusí odpovídat na pracovní zprávy mimo pracovní dobu. To není jen formální změna. Je to přesun k lidskému pracovnímu modelu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo iniciativu Work-Life Balance Plus s rozpočtem 250 milionů Kč na podporu flexibilních pracovních uspořádání ve středních a malých firmách. A podle prognózy České centrály pro mezinárodní pracovní pohyby do konce roku 2024 65 % velkých společností bude mít formální politiku rovnováhy - o 17 % více než v roce 2023.

Technologie pomáhá. 40 % firem s více než 100 zaměstnanci používá software, který sleduje, kdy lidé přepracovávají, a varuje je před vyhořením. To není dohled. To je péče.

Muž v klidné místnosti, polovina jeho těla je v stínu práce, druhá v teple klidu a odpočinku.

Kdo to potřebuje nejvíc?

Není to jen o pracujících rodičích. Je to o každém, kdo se cítí unavený. Ale některé skupiny jsou v ohrožení výrazně víc.

  • Pracující matky - 80 % hlásí, že rovnováha je pro ně největší výzvou. Často se snaží splnit všechno: práci, děti, domácnost, partnera. A nechávají sebe na posledním místě.
  • Starší zaměstnanci - kteří se snaží udržet pracovní pozici, ale mají menší energii a zdravotní problémy. Pro ně je rovnováha otázkou přežití.
  • Pracovníci v nouzových službách - lékaři, hasiči, policisté. Pro ně je dostupnost prioritou. Ale i oni potřebují čas na zotavení. Jinak se z nich stávají jen těla, která fungují - bez duše.

Co dělat, když se vám to nezdá možné?

Když máte děti, účty, a váš šéf si myslí, že „když jsi na práci, tak jsi na práci“ - je to těžké. Ale ne nemožné.

Začněte malým krokem. Například:

  • Dejte si každý den 15 minut - jen pro sebe. Bez telefonu. Bez myšlenek na práci. Sedněte si, dýchejte, poslouchejte ticho.
  • Přepněte si telefon na „Nevyrušovat“ od 20:00 do 8:00. Neříkejte to nikomu. Jen to udělejte. A uvidíte, jak se změní vaše noc.
  • Řekněte svému šéfovi: „Chci být efektivnější. A k tomu potřebuji jasnější hranice.“ Neříkejte „chci mít více volna“. Řekněte „chci být lepší v práci“ - a většina lidí to pochopí.

Nejde o to, abyste změnili celý svět. Jde o to, abyste změnili malý kousek svého dne. A pak další. A pak další. A jednoho dne se podíváte zpět - a uvidíte, že jste si znovu našli život.

Co dělat, když už jste vyhořeli?

Je to jako zlomená noha. Neřešíte to tím, že budete chodit dál. Musíte zůstat v klidu. Musíte se léčit.

První krok: Přestanete se obviňovat. Vyhoření není známka slabosti. Je to známka, že jste příliš dlouho dělali víc, než jste mohli.

Druhý krok: Hledejte pomoc. V Česku existují bezplatné konzultační setkání od Ministerstva práce a sociálních věcí. Existují i soukromé work-life coachingy, které některé firmy poskytují zaměstnancům. A existuje psycholog. Nečekáte, až vás to zničí. Chodíte, když vás to začíná zatěžovat.

Třetí krok: Začněte znovu. Malými kroky. Dělejte to, co vás dřív naplňovalo. I když se vám to teď nechce. I když to zůstává jen 10 minut denně. To stačí. Nejde o to, abyste se vrátili do předchozího života. Jde o to, abyste vytvořili nový - ten, který vás nevyčerpává.

Je rovnováha práce a života jen pro lidi v IT nebo kancelářích?

Není. Rovnováha je pro každého, kdo pracuje. I pro pracovníky ve výrobě, zdravotnictví, dopravě nebo domácnosti. Problém je, že tyto profese často nemají flexibilní pracovní podmínky. Ale to neznamená, že nemůžete vytvořit hranice. Můžete si vyhradit čas po práci, můžete se naučit říkat „ne“, můžete si vyhledat podporu. Rovnováha není o tom, co vám firma dovolí. Je to o tom, co si vyberete pro sebe.

Může rovnováha zvýšit produktivitu?

Ano, a to dokonce výrazně. Podle Jobka.cz z roku 2023 lidé s dobrým work-life balance jsou kreativnější, efektivnější a méně náchylní k chybám. Když je mozek odpočatý, řeší problémy lépe. Když je člověk šťastný, pracuje s větší motivací. Nejde o to, abyste pracovali déle. Jde o to, abyste pracovali lépe.

Co dělat, když mám doma děti a nemám čas na sebe?

Nejde o to, abyste měli „víc času“. Jde o to, abyste měli „lepší čas“. Můžete si vyhradit 10 minut denně - jen pro sebe. Můžete se vzbudit o 15 minut dříve, než se děti probudí. Můžete si vytvořit „časový koutek“ - místo, kde jste jen vy. To není egoismus. Je to nutnost. Když se vyčerpáte, nebudete schopni být dobrým rodičem. Nejlepší rodič není ten, kdo všechno dělá. Je to ten, kdo je přítomný - a k tomu potřebuje energii.

Je home office špatný pro rovnováhu?

Ne, ale může být. Pokud nemáte hranice, domov se stane pracovním prostorem 24 hodin denně. Pokud máte jasnou hranici - pracovní místo, pracovní čas, pracovní vypnutí - je home office jednou z nejlepších věcí pro rovnováhu. Většina lidí, kteří pracují z domova, se přizná, že pracují déle. Ale to je problém kultury, ne technologie. A to se dá změnit.

Je rovnováha možná, když mám nízký plat a musím pracovat na dvou pracích?

Ano, ale jinak. Rovnováha není o tom, kolik hodin máte volno. Je o tom, zda máte něco, co vás naplňuje. I když pracujete dvě práce, můžete si vyhradit 15 minut na poslech hudby, na procházku, na hovor s přítelem. Tyto chvíle nejsou luxus. Jsou váš základ. Když je máte, přežijete i těžké dny. Když je nemáte, přežijete jen dny - ne život.

Nejde o to, abyste měli dokonalý život. Jde o to, abyste měli život, který vás nezničí. Rovnováha práce a života není cíl. Je to cesta. Každý den se na ni znovu vydáte. A každý den máte možnost vybrat - pracovat dál, nebo se vrátit k sobě.