Stojíte před rozhodnutím: máte vybrat individuální psychoterapii nebo skupinovou? Oba přístupy se učíte v knihách jako rovnocenné, ale když jste sami na křesle, cítíte se ztraceně. Která forma vám skutečně pomůže? Nejde o to, co je „lepší“ - jde o to, co vám individuální psychoterapie nebo skupinová psychoterapie může dát právě teď.
Co vám individuální psychoterapie skutečně nabízí
Individuální terapie je jako vstup do vaší vlastní vnitřní knihy. Máte 50 minut každý týden - jen vy a terapeut. Nikdo jiný nevidí, jak se třesete, když mluvíte o rodičích. Nikdo jiný neuslyší, jak se snažíte přesvědčit sebe i druhé, že „je to všechno v pořádku“. Tady nemusíte přiznávat, že se bojíte být viděný. Tady se můžete rozbít - a terapeut vás nechá.
Je to ideální, když potřebujete hluboké pochopení svých vnitřních mechanismů. Když se třeba neustále opakuje stejný vzorec: vztahy končí, protože se cítíte opuštění. Nebo když se vám zdá, že jste „příliš citliví“ a nevíte, proč. Terapeut vám pomůže sledovat, jak vaše dětství, zkušenosti s úzkostí nebo ztráty ovlivňují vaše dnešní reakce. Tohle se nedá rychle zkopírovat. To se musí prožít - a to jen v bezpečném, soustředěném prostředí.
Ve většině případů se jedná o 50 minut týdně, za 800-1500 Kč. V Česku je to nejčastější forma - a zároveň ta, na kterou čekáte nejdéle. Průměrná čekací doba je 4,2 měsíce. Ale pokud potřebujete rychlou, intenzivní podporu - třeba kvůli akutní deprese nebo panickým útokům - je to stále nejbezpečnější volba.
Proč skupinová psychoterapie není jen „levnější verze“
Skupinová terapie není o tom, kolik lidí sedí v místnosti. Je to o tom, jak se vaše problémy odrazí v očích ostatních. Když vám terapeut řekne: „Cítíš se nevýznamný, když se ostatní mluví“, můžete si to vysvětlit jako kritiku. Ale když pět lidí ve skupině řekne: „Já to taky cítím, když se někdo začne vypínat“, začne to být jiné. To není teorie. To je život.
Skupina má 6-12 lidí, plus terapeut. Setkáváte se jednou týdně, 90 minut. Cena? 300-600 Kč za sezení. To je výrazně méně než individuální terapie. Ale hlavní výhoda není cena - je to zpětná vazba. Nejen od terapeuta, ale od lidí, kteří opravdu vědí, co to znamená být v kůži někoho, kdo se snaží být „normální“.
Uživatelka z fóra aneb.cz napsala: „Terapeut mi říkal roky, že jsem příliš vyhýbavá. Až když jiná žena ve skupině řekla: ‚Já taky se vyhýbám, když se někdo snaží mě zachránit‘ - až tehdy jsem pochopila, že to není moje vada. Je to vzor.“
Skupinová terapie je zvláště silná, pokud máte problémy s vztahy. Sociální úzkost, hraniční porucha osobnosti, závislosti - všechny tyto situace se projevují v interakcích. A kde se učíme interakce? V interakcích. Ve skupině se naučíte, jak se chovat, když vás někdo kritizuje. Jak říct „ne“, když se cítíte vinný. Jak se přiznat, že potřebujete pomoc, aniž byste se cítili slabý.
Když se vaše problémy odrážejí v ostatních
Největší přínos skupinové terapie není v tom, že vás někdo „poradí“. Je v tom, že se vaše vlastní chování stane objektem pozorování - a to nejen terapeutem, ale i lidmi, kteří nejsou vám známí. To je jiný typ pravdy. Když řeknete: „Nikdo mě nechápe“, a někdo odpoví: „Já to taky cítím, když mě moje přítelkyně ignoruje“, začne to být jiné. Nejde o to, že vás někdo pochopil. Jde o to, že jste nejedinečný. A to je osvobozující.
Podle výzkumu Asociace českých a slovenských psychologů z roku 2023: 68 % lidí, kteří prošli skupinovou terapií, řeklo, že lépe pochopili své chování ve vztazích. To není malé číslo. To je změna v způsobu, jakým vidíte svět - a jak svět vidí vás.
Skupina může být homogenní (všichni mají závislost, nebo všechny ženy s poruchou příjmu potravy) nebo heterogenní (různé věky, pohlaví, problémy). Obě varianty fungují. Heterogenní skupina vám ukazuje, že problémy nejsou jen vaše - že se lidé s různými příběhy stejně snaží přežít. Homogenní skupina vám dává pocit „tady jsem doma“. Obě jsou platné. Terapeut zvolí tu správnou - podle vašich potřeb.
Co říkají výzkumy - a co vám nikdo neřekne
Nejčastější otázka: „Je skupinová terapie opravdu stejně účinná?“ Odpověď je jednoznačná: ano. Metaanalýzy z let 1980-2007, včetně práce Smitha, Glassa a Millera, ukazují žádný statisticky významný rozdíl v efektivitě. Výzkumy Yaloma a Leszcz potvrzují: skupinová terapie je nejen stejně účinná - u některých problémů je dokonce efektivnější.
Co se týče závislostí, výzkum Herentina (2023) ukazuje: skupinová terapie je jednou z nejúčinnějších forem. Proč? Protože vám dává první zkušenost s „rodinou“, která nezničí, ale podporuje. Mnozí klienti s poruchami osobnosti nikdy nezažili, že by někdo mohl být přítomen - a nevyužíval to k výhodě. Ve skupině to zažijí poprvé.
Prof. Ivan Bálek z Univerzity Karlovy řekl: „Výzkumy posledních 40 let jednoznačně ukazují, že účinnost skupinové psychoterapie je srovnatelná s individuální formou.“ A pak dodal: „Některé studie dokonce naznačují vyšší efektivitu při léčbě vztahových problémů.“
Ale tady je ten skrytý fakt: v Česku se skupinová psychoterapie stává méně dostupnou. Podle Herentina (2022) 67 % ambulancí buď nemá plně obsazené skupiny, nebo je vůbec neuvádí. Proč? Protože je to méně ziskové. Protože je těžší organizovat. A protože lidé si myslí, že „individuální je lepší“ - i když to výzkumy neukazují.
Kdo by měl vybírat individuální terapii
Nejde o to, kdo „může“ nebo „nemůže“ jít do skupiny. Jde o to, kdo by měl začít s individuální terapií. Pokud:
- Trpíte akutní depresemi nebo úzkostí, která vás blokuje v každodenním životě
- Máte těžké traumata, která vás při hovoru s lidmi přímo způsobují fyzickou reakci - třeba závratě, zrychlený tep nebo úzkostný útok
- Nejste schopni být v sociální skupině déle než 15-20 minut bez závratě nebo potřeby utečení
- Chcete hluboce pochopit svůj vnitřní svět - bez rizika, že někdo jiný bude mluvit o svém
Individuální terapie je vaše bezpečná záchranná sít. Tady se můžete rozpadnout. Tady se můžete ztratit. A terapeut vás najde.
Kdo by měl zkusit skupinovou terapii
Skupinová terapie není pro „všechny“. Ale pro mnohé je to ta pravá cesta. Pokud:
- Chcete pochopit, jak vaše chování ovlivňuje ostatní - a jak ostatní ovlivňují vás
- Trpíte sociální úzkostí nebo problémy ve vztazích - nejen s partnerem, ale i s přáteli, kolegy, rodinou
- Chcete získat nástroje, které můžete použít hned v práci, doma, na ulici
- Chcete zjistit, že nejste jediný, kdo se cítí „zvláštní“
- Chcete léčbu, která je přístupná i s omezeným rozpočtem
Nejde o to, jestli jste „dostatečně silný“ pro skupinu. Jde o to, jestli jste připravený začít s tím, že vaše problémy nejsou jen vaše - a že jste nejedinečný právě proto, že jste lidský.
Kombinace je nejsilnější - a mnozí ji už používají
Nejúčinnější přístup? Neindividuální. Neskupinová. Ale kombinace obou.
Prof. Jiří Raboch říká: „Kombinace obou forem vede k nejrychlejším změnám. Klient má možnost ihned aplikovat poznatky z individuální terapie v kontextu skupiny.“
Co to znamená v praxi? Například: v individuální terapii zjistíte, že se vyhýbáte konfliktům, protože se bojíte, že vás budou odmítat. V skupině pak někdo řekne: „Když jsi se odmítal, já jsem se cítila, že jsem nevážená.“ A vy si řeknete: „To je přesně to, co dělám já.“
Podle průzkumu Asociace českých a slovenských psychologů z roku 2023: 45 % klientů preferuje kombinaci obou forem. A to není náhoda. To je rozumná strategie. Individuální terapie vám dá hloubku. Skupinová vám dá realitu.
Co dělat, když nemůžete najít skupinu?
Pravda je: skupinová psychoterapie je v Česku vzácná. Mnoho ambulancí ji vůbec neuvádí. Ale není to ztraceno.
Asociace českých a slovenských psychologů spustila kampani „Skupina pomáhá“. V některých městech - například v Brně, Ostravě, Praze - existují organizace, které nabízejí skupinové programy. Zkuste se zeptat na univerzitních centrech psychoterapie. Zkuste hledat na portálech jako psychinfo.cz nebo aneb.cz - tam někdy lidé sdílejí informace o skupinách, které se chystají.
Nebo zvažte hybridní formy. V Praze například funguje projekt „Skupina Online“ - fyzické setkání jednou za měsíc, online podpora zbytek týdne. Účast se zvýšila o 37 %. A většina lidí říká, že se cítí bezpečněji - protože mají možnost se připravit doma.
Prof. Zdeněk Vnuk předpovídá, že do roku 2030 se podíl skupinové psychoterapie v Česku zvýší z 22 % na 35 %. Ministerstvo zdravotnictví plánuje do roku 2025 navýšit financování o 25 %. To není jen politický slib. Je to odpověď na skutečnost: lidé potřebují víc než jen jednoho terapeuta. Potřebují společenství.
Co si pamatovat
Neexistuje „správná“ forma psychoterapie. Jen ta, která vám v daném okamžiku pomůže.
Individuální terapie je pro hloubku. Pro ticho. Pro to, když potřebujete být sám - a přesto neosamělý.
Skupinová terapie je pro připojení. Pro zrcadlo. Pro to, když potřebujete vědět, že jste nejedinečný - a že to je v pořádku.
Nezaměňujte dostupnost s kvalitou. A nezaměňujte cenu s hodnotou. Skupinová terapie není „levnější verze“. Je to jiný nástroj. A někdy - často - je to ten, který vás opravdu změní.
Je skupinová psychoterapie stejně účinná jako individuální?
Ano. Výzkumy od roku 1980, včetně metaanalýz Smitha, Glassa a Millera, ukazují, že mezi oběma formami neexistuje statisticky významný rozdíl v efektivitě. Některé studie dokonce naznačují, že skupinová terapie je efektivnější při léčbě vztahových problémů, závislostí a sociální úzkosti. Účinnost není otázkou formátu, ale kvality terapeutického procesu.
Můžu jít do skupinové terapie, i když mám silnou úzkost?
Pokud vaše úzkost vás blokuje tak, že nemůžete být v místnosti s lidmi déle než 15-20 minut bez paniky, skupinová terapie není vhodná na začátek. V takovém případě začněte s individuální terapií, abyste si vytvořili základní bezpečnost. Až budete moci vystát 20 minut v skupině bez výrazného stresu, můžete zvážit přechod do skupiny. Vstupní rozhovor s terapeutem vám pomůže posoudit, jestli jste připravený.
Proč je skupinová psychoterapie v Česku tak málo dostupná?
Hlavní důvod je ekonomický. Individuální terapie je pro terapeuty výnosnější - jedna hodina, jedna platba. Skupinová terapie vyžaduje více organizace, dlouhodobou přípravu a méně příjmů za stejný čas. Navíc mnoho terapeutů nemá specializovaný výcvik ve skupinové práci - podle dat České lékařské komory z roku 2022 pouze 28 % klinických psychologů ho absolvovalo. To všechno vede k tomu, že 67 % ambulancí skupinovou terapii vůbec neuvádí.
Kolik stojí skupinová psychoterapie v Česku?
Průměrná cena za jedno sezení je 300-600 Kč, což je tři až pětkrát méně než individuální terapie (800-1500 Kč). Některé neziskové organizace nebo univerzitní centra nabízejí skupiny za ještě nižší cenu - někdy i 200 Kč. To znamená, že můžete dostat terapii třikrát za stejnou cenu, jakou zaplatíte za jednu individuální hodinu.
Je skupinová psychoterapie vhodná pro lidé s hraniční poruchou osobnosti?
Ano, a často je to nezbytná součást léčby. Podle manuálu Dialekticko-chování terapie (DBT) z roku 2017 je skupinová složka považována za stejně důležitou jako individuální terapie. Skupina poskytuje bezpečný prostor pro procvičování emocionální regulace, komunikace a vztahových dovedností - přesně tam, kde se hraniční porucha projevuje. Mnozí klienti poprvé zažívají stabilitu a přijetí právě ve skupině.
Jak dlouho trvá, než se skupina stane „terapeutickou“?
Výzkumy Burlingameho a kol. (2003) ukazují, že minimálně 8-10 sezení je nutných k vytvoření skupinové koheze - tedy pocitu bezpečí, důvěry a společného cíle. V prvních sezeních se lidé často zkoumají, testují hranice, bojují o pozici. Až kolem 8.-10. sezení začnou mluvit o skutečných problémech. To je klíčové: skupina není okamžitá léčba. Je to proces, který si vyžádá čas.
Můžu přijít do skupiny, i když už dělám individuální terapii?
Ano, a mnoho terapeutů to doporučuje. Kombinace obou forem je jednou z nejúčinnějších strategií. Individuální terapie vám pomůže pochopit své vnitřní světy. Skupinová vám umožní tyto poznatky hned aplikovat v reálném životě - ve vztazích, při konfliktech, v práci. Prof. Raboch říká, že právě tato kombinace vede k nejrychlejším změnám.
