Co se stane při první návštěvě u psychoterapeuta: Krok za krokem

První návštěva u psychoterapeuta není test, ani vyšetření. Není to moment, kdy musíte mít všechny odpovědi. Je to začátek rozhovoru - s člověkem, který se naučil naslouchat. Mnoho lidí se bojí, že budou muset „něco říct“, „něco vyřešit“ nebo „nějak vypadat“. Pravda je jednodušší: přijďte tak, jak jste. Terapeut nečeká perfektní příběh. Čeká na vás.

Co se děje před první návštěvou?

První krok je často ten nejtěžší: objednání termínu. Většina terapeutů v ČR má online systém, kde si můžete vybrat volný termín za pár kliků. Můžete také zavolat nebo napsat e-mail. A ne, nemusíte vysvětlovat, proč přicházíte. Stačí napsat: „Chci si promluvit“ nebo „Cítím se špatně“. Nejsou potřeba detaily. Terapeuti jsou zvyklí na to, že lidé přijdou v nejistotě. Někdo přijde s jasným problémem, někdo jen s pocitem, že „něco není v pořádku“. Oba přístupy jsou v pořádku.

Někteří terapeuti nabízejí bezplatnou 15-20 minutovou telefonní konzultaci. To není „předvádění“ - je to šance seznámit se s jejich hlasem, tónem, zjistit, jestli se vám vůbec chcete s nimi setkat. Pokud vám to přijde jako „představení“, tak to je. A to je v pořádku.

Co se stane ve skutečnosti na první návštěvě?

První sezení trvá obvykle 50 až 90 minut - oproti běžným 50 minutám, které trvají další setkání. Proč? Protože je to čas na poznání. Ne na řešení. Na tom, jestli se budete cítit bezpečně.

Terapeut se představí. Řekne, jak se jmenuje, jaký má vzdělání, jakým přístupem pracuje. Neřekne vám, že má titul „doktor“ nebo že pracuje „od 20 let“. Řekne vám, co to znamená pro vás. Například: „Pracuji s přístupem, který se zaměřuje na to, jak vaše minulé zkušenosti ovlivňují to, jak se dnes cítíte.“

Potom začne ten klíčový moment: vy mluvíte. Nebo mlčíte. Oba přístupy jsou správné. Terapeut vás nebudou přerušovat, nebudou vás vědět, co máte říct. Někdy se ticho rozšíří. A to je normální. Ticho není selhání. Je to prostor, kde vaše myšlenky vyrůstají. Někdy se lidé cítí, že „nic neřekli“, ale později si uvědomí, že právě ticho jim umožnilo něco pochopit.

Terapeut se ptá. Ne jako soudce. Ale jako někdo, kdo chce pochopit. Ptá se: „Co vás přivedlo sem?“ „Co se děje, když se cítíte nejhorši?“ „Co vás to nejvíc zatěžuje?“ Není potřeba mít připravený příběh. Většina lidí začne v náhodném pořadí: „No, tohle se stalo… a pak tohle… a já se cítím…“ A to je přesně to, co terapeut potřebuje. Nečistý, neuspořádaný, ale pravdivý.

Co vás může překvapit?

Nečekáte, že terapeut nebude dávat rady? To je první překvapení. Neřekne vám: „Změň práci.“ „Přestan se s ním bavit.“ „Začni cvičit.“ Neřekne vám, co máte dělat. Místo toho vás bude vodit k tomu, abyste na to přišli sami. To zní jako „něco neudělal“? Ne. Je to právě to, co dělá. Terapie není o tom, aby vám někdo řekl, jak žít. Je o tom, aby jste se naučili sami slyšet, co vaše duše říká.

Druhé překvapení: nebudete muset procházet celý svůj život. Ne, nemusíte popisovat všechny dětské traumata, pokud to nechcete. Terapeut se ptá na to, co je aktuálně důležité. Vztahy? Spánek? Úzkost? Vztah k práci? To je to, co se dnes dotýká. Minulost se objeví, ale jen tam, kde je relevantní. Ne jako přednáška z historie. Ale jako klíč k tomu, proč se dnes cítíte, jak se cítíte.

Třetí překvapení: nebudete hodnoceni. Nikdy. Ne vzhledem, ne v chování, ne v tom, jak jste se „připravili“. Terapeut je tam, aby vás slyšel, ne aby vás posoudil. To je základní pravidlo. A pokud vás někdo hodnotí, je to nesprávný terapeut.

Co se řekne o průběhu a pravidlech?

Terapeut vám vysvětlí, jak to funguje. Jak často se budete potkávat - obvykle jednou týdně. Jak dlouho trvá jedno sezení. Jak funguje zrušení termínu - obvykle 24 až 48 hodin dopředu bez poplatku. A hlavně: co je důvěrnost.

Terapeut vám řekne, že vše, co řeknete, zůstane v místnosti. Až na dvě výjimky: pokud hrozí nebezpečí vašemu životu nebo životu někoho jiného. To je zákon. Ne pravidlo terapeuta. To je jasně řečeno. Víte-li, že se někdo může ublížit, terapeut je povinen někoho upozornit. Jinak - nic. Ani vaši rodině. Ani vašemu lékaři. Ne. Váš příběh je váš.

Terapeut vám také řekne, že můžete kdykoliv skončit. Bez vysvětlení. Bez odůvodnění. Bez pocitu, že jste „neúspěšní“. Pokud se vám nezdá, že to funguje - jste v pořádku, když odejdete. A nejste jediný, kdo to udělá. Podle České asociace pro psychoterapii z roku 2023, jen 30-40 % lidí pokračuje s prvním terapeutem. Zbytek hledá někoho, kdo jim lépe odpovídá. To není selhání. Je to normální část procesu.

Co vás může čekat po první návštěvě?

Po sezení si můžete dát pár dní na přemýšlení. Neřešte to okamžitě. Většina lidí se vrací k tomu, co řekli, co cítili, co je překvapilo. A pak rozhodnou.

Je možné, že se budete cítit vyčerpaní. Nebo klidnější. Nebo ani jedno. To je v pořádku. Terapie není okamžitá léčba. Je to proces, který se děje v čase. Někdy se člověk cítí lépe až po třech, čtyřech sezeních. Někdy až po měsíci.

Je také možné, že se rozhodnete, že chcete pokračovat. Nebo že ne. Obě rozhodnutí jsou správná. Pokud se rozhodnete pokračovat, terapeut vám vysvětlí, jak bude vypadat další plán. Jaké metody používá. Jaké cíle bychom mohli mít. Ale neřekne vám: „Budete lepší.“ Řekne: „Můžeme se podívat, jak se můžete cítit lépe.“

Je důležité vědět, že první návštěva stojí v ČR mezi 800 a 1 500 Kč. Někteří terapeuti mají slevy pro studenty nebo nízké příjmy. Někteří pracují s veřejnou zdravotní pojišťovnou - ale to je zatím málo běžné. Většina terapeutů pracuje jako soukromí odborníci. A to je v pořádku. Kvalita není spojená s cenou. Je spojená s tím, jestli se s vámi cítíte bezpečně.

Co dělat, pokud se vám to nezdá?

Pokud se vám terapeut nezdá, nezůstaňte. Nejste „špatní“. Nejste „odporní“. Jste člověk, který hledá někoho, kdo mu odpovídá. A to je úplně normální. Některé zkušenosti, které lidé sdílejí na fórech, se týkají terapeutů, kteří byli příliš direktivní, kteří věděli, co je „správné“, nebo kteří se chovali jako „řešitelé“. To je v rozporu s profesní etikou. Pokud se vám terapeut chová jako „mistr“, který vás musí „napravit“ - odejděte.

Naopak, pokud se vám terapeut chová jako člověk, který vás slyší, který se ptá, který neříká „musíte“ - pak jste na správné cestě. Ne vždycky. Ale často.

Největší nejistota před první návštěvou je ta, že „nebudete v pořádku“. Ale pravda je jiná: vy už jste v pořádku. Jen hledáte někoho, kdo vám pomůže to vidět.

Co si připravit před návštěvou?

Nemusíte nic připravovat. Ale pokud chcete, můžete si napsat pár věcí:

• Co vás přivedlo sem? (Např. „Cítím se vyčerpaný“, „Nemůžu spát“, „Mám pocit, že se nic nezlepšuje“)
• Co byste chtěli změnit? (Např. „Chtěl bych přestat přemýšlet o tom, co mi řekli“, „Chtěl bych být klidnější“)
• Co vás nejvíc trápí? (Např. „Mám pocit, že nikdo nerozumí“, „Nemůžu se vztahovat k lidem“)

A pak to zahoďte. Terapeut nechce seznam. Chce vás. A vy už jste tam.

Co se děje v ČR dnes?

Psychoterapie v Česku roste. Každý rok jich je o 7 % více. Více lidí se odváží jít. Více lidí se učí, že psychické potíže nejsou „slabost“. V roce 2023 už 68 % Čechů věří, že psychoterapie pomáhá. V roce 2015 to bylo jen 49 %. To je změna.

35 % prvních návštěv už probíhá online. Pro lidi, kteří žijí v malých městech, nebo se cítí nejistě, je to obrovská výhoda. A v roce 2026 by měl být zaveden povinný systém akreditace pro všechny psychoterapeuty. To znamená, že budete vědět, kdo má oprávnění a kdo ne.

První návštěva u psychoterapeuta už není tajemství. Je to běžný krok. Jako návštěva u lékaře. Jen jiný druh léčby. A ona je stejně důležitá.