U pacientů s Hraniční porucha osobnosti je diagnostikována jako emocionálně nestabilní porucha, projevující se výkyvy nálad, sebepoškozováním a obtížnými mezilidskými vztahy se často setkáváme s nespravedlivým štítkem „manipulátor“. Ten není jen jazyková hádanka - představuje skutečnou překážku, která zpochybňuje důvěru mezi pacientem a terapeutem a ztěžuje celý léčebný proces.
Co je stigma a proč se váže k hraniční poruše
Stigma je negativní sociální označení, které vede k diskriminaci a odmítání k duševním onemocněním. U Hraniční porucha osobnosti (HPO) se stigma projevuje zejména v představě, že pacienti jsou „zákeřní“ a „touží po kontrole“. Výzkumy z roku 2014 a 2019 ukazují, že tato představa existuje i mezi odborníky - až 78 % pacientů uvádí, že se setkali s bagatelizací svých problémů ze strany zdravotnického personálu.
Jak vznikl mythus o manipulaci
Počátek mytu sahá až k prvnímu popisu borderline v roce 1938, kdy se diagnóza označovala jako „borderline“ - na hranici mezi neuroózou a psychózou. V té době nebyl dostatek empirických dat a klinikům se často líbilo hledat jednoduché vysvětlení komplikovaného chování. Náznaky „manipulace“ byly tak rychle přisouzeny jako snadno pochopitelný štítek, který odklonil pozornost od skutečného zdroje - hluboké emocionální bolesti a dysregulace.
Skutečné dopady mýtu na léčbu
Myšlenka, že pacient jedná z úmyslného zisku, má dva hlavní a nebezpečné důsledky:
- Odmítnutí empatie: Terapeuti, kteří vnímají chování jako manipulaci, často snižují úroveň aktivního naslouchání a validace. To vede k tomu, že pacienti postrádají potřebnou podporu a jejich pocit izolace se prohlubuje.
- Vyhýbání se pacientům: Studie z roku 2014 uvádí, že 42 % terapeutů se snaží vyhnout přijímání HPO do své praxe kvůli představě, že jsou „příliš nároční“.
Výsledkem je uzavřený kruh - pacienti vnímají odpor a ztrácejí důvěru, což zesiluje jejich pocit odmítnutí a vede k častějším krizím. Podle údajů z Národního zdravotnického informačního portálu (2022) až 30 % pacientů s HPO odmítne léčbu ze strachu před stigmatizací, což dramaticky zvyšuje riziko sebepoškozování a suicidálních tendencí.
Reálné příběhy: když se stigma stane bariérou
Jedna pacientka ve svém blogu popisuje, že po tom, co terapeutka označila její vyjádření bolesti za „manipulaci“, přestala chodit na terapie na dva roky. Podobné zkušenosti potvrdil i průzkum spolku „Nejsem psychopat“ (2022) - 89 % respondentů uvedlo, že během léčby čelilo stigmatizujícímu jednání, a 63 % ukončilo terapii předčasně.
Jak odlišit skutečnou manipulaci od emocionální dysregulace
Alena Holá, kognitivně‑behaviorální terapeutka, ve svém podcastu Balanc (2022) zdůrazňuje, že pravá manipulace je úmyslná a zaměřená na dosažení konkrétního výhodného výsledku. Emocionální dysregulace, která je u HPO typická, se projevuje impulzivními výbuchy, řídícími se spíše vnitřní bolestí než touhou po kontrole. Rozpoznat tento rozdíl vyžaduje od terapeuta speciální školení, např. v Dialektické behaviorální terapii (DBT) která učí dovednosti regulace emocí, toleranci stresu a mezilidskou efektivitu nebo v Schématerapii která pracuje s hluboce zakořeněnými vzorci myšlení a chování.
Praktické kroky ke snížení stigmatizace v klinické praxi
- Vzdělávání personálu: Projekt Hraniční světla poskytuje školení zaměřená na rozpoznání a odstranění stigmat v práci s HPO již proškolel stovky lékařů a sester a přinesl 32 % pokles stigmatu během šesti měsíců.
- Použití validujícího jazyka: Místo výroků „ty to děláš jen kvůli pozornosti“ je vhodné říci „vidím, že prožíváte velkou bolest, pojďme ji společně pojmenovat.“
- Standardizované protokoly: Implementace Národního programu duševního zdraví který v rámci českého systému stanovuje povinné školení pro specialisty pomůže zajistit jednotný přístup napříč regiony.
- Transparentní komunikace: Otevřeně diskutovat s pacientem o tom, co je „manipulace“ a co je „reakce na stres“, aby se předešlo nedorozuměním.
Strukturální změny a výhled do budoucna
Podle Ministerstva zdravotnictví je v České republice jen 5 specializovaných center pro léčbu HPO, přestože odhadem 1,6‑5,9 % populace může trpět touto poruchou. Projekt Hraniční světla a doporučení Českého lékařského svazu (2022) naznačují, že se situace může změnit: do roku 2025 se očekává dvojnásobek center a rozšíření školení pro 30 % terapeutů.
Avšak i s těmito novinkami zůstává klíčová výzva - udržet snížení stigmat na dlouhodobé úrovni. Studie z roku 2023 ukazuje, že i po absolvování kurzu o stigmatu 68 % terapeutů stále vnímá pacienty s HPO jako obtížnější než jiné skupiny. To naznačuje, že změna postojů vyžaduje kontinuální reflexi a podporu ze strany organizací i jednotlivců.
Kontrolní seznam pro terapeutický tým
| Ukazatel | Manipulace (mytus) | Emocionální dysregulace (realita) |
|---|---|---|
| Účel chování | Získání výhody, kontrola nad ostatními | Vyjádření neúnosné vnitřní bolesti |
| Frequentnost | Vědomé a plánované | Impulsivní, často spojené s krizí |
| Reakce na konfrontaci | Rychlé ústupky, aby získal požadované | Intenzivní emoční výbuch, ale bez úmyslu manipulovat |
Často kladené otázky
Často kladené otázky
Proč se stigma k HPO tak těžko odstraňuje?
Stigma je zakořeněno v dlouhodobých stereotypech a často se opakuje v odborné praxi i v populární kultuře. Bez komplexního vzdělávání a systematického monitorování se tyto předsudky rychle vracejí.
Jak může terapeut rozpoznat, že pacient není manipulativní?
Klíčové je zaměřit se na funkci chování: pokud slouží jako útěk od nepřijatelných emocí, jedná se o dysregulaci. Školení v DBT a schématerapii nabízejí konkrétní nástroje pro takové rozlišení.
Existují v ČR centra, kde se HPO léčí bez stigmatizace?
Ano, v roce 2024 se otevřelo několik specializovaných jednotek, například Klinika duševního zdraví v Praze a Centrum pro poruchy osobnosti v Brně. Tyto jednotky kladou důraz na validaci a používají DBT jako standardní přístup.
Jak dlouho trvá, než se sníží stigma po absolvování školení?
Podle vyhodnocení projektu Hraniční světla se po šesti měsících u účastníků snížilo stigmatizující chování o 32 %. Úspěch však závisí na pokračujícím supervizním procesu.
Mohu jako rodinný příslušen přispět ke snižování stigmat?
Ano. Používáním empatického jazyka, vzděláváním se o HPO a podpořením pacienta v hledání odborné pomoci můžete přímo proti stigmatizaci bojovat.
Závěrečné myšlenky
Stigma kolem stigma a mytusu o manipulaci není jen abstraktní pojem - má konkrétní dopad na životy lidí s hranicí. Překonat ho můžeme jen skrze vzdělání, otevřený dialog a strukturovanou péči, která rozpozná bolest místo předpojatých soudů. Když se terapeuti a další odborníci naučí rozlišovat skutečnou manipulaci od emocionální dysregulace, otevřou pacientům prostor pro skutečnou změnu a sníží se i počet krizových situací. Budoucnost duševní péče v ČR tak závisí na tom, zda spojíme výzkumy, praktické školení a politické podpory v jednotný boj proti stigmatům.
