Akutní stresová reakce (ASR) je krátkodobá reakce těla a mysli na extrémní stresor, která se objeví během několika hodin až dnů po události. Pokud se nepodstatně zvládne, může přerůst v posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). Přesná definice podle Mgr. Venduly Kolářové (2024) uvádí, že ASR nastává maximálně do 72 hodin po události a trvá obvykle několik hodin až dnů.
V kritických okamžicích je klíčové akutní stresová reakce rozpoznat a okamžitě nasadit krizovou intervenci. Tato metoda je zaměřená na stabilizaci, poskytování emocionální podpory a prevenci chronifikace stresových příznaků.
Co je akutní stresová reakce?
ASR je psychofyziologický stav, který se projevuje kombinací vegetativních a psychických příznaků. Mezi typické fyzické projevy patří zrychlený tep (120‑150 tepů/min), hyperventilace (25‑30 dechů/min) a zvýšený krevní tlak (160/100 mmHg). Psychické symptomy zahrnují dezorientaci, úzkost, deprese, pocity bezmoci a neschopnost soustředit se.
Diagnóza se stanovuje bez předchozí diagnostikované duševní poruchy a na základě časového rámce - do 72 hodin po zátěžové události.
Jaké jsou hlavní příznaky ASR?
- Silná emoční výkyvnost - náhlé výbuchy pláče nebo hněvu.
- Fyzické reakce - bušení srdce, pocení, třes.
- Kognitivní poruchy - ztráta orientace, halucinace, neschopnost pamatovat si detaily.
- Behaviorální změny - vyhýbání se místům nebo lidem spojeným s traumatem.
Podle výzkumu Kolářové (2024) se v průměru 78 % lidí se zhoršujícím se stresem dočká dalšího zásahu během prvních 72 hodin.
Co zahrnuje krizová intervence?
Krizová intervence je strukturovaný, časově omezený proces, který se soustředí na „tady a teď“. Metoda kombinuje elementy psychologické první pomoci (PFA) a speciální techniky jako SAFER‑R a grounding (ukotvení). Hlavní cíle jsou:
- Zajištění bezpečného prostředí a základních fyzických potřeb.
- Stabilizace emocionálního stavu.
- Identifikace hlavního stresoru a aktuálního problému.
- Mobilizace vnitřních i vnějších zdrojů klienta.
- Zajištění návazné péče a referencí na dlouhodobou terapii.
Každá intervence trvá 45‑90 minut a je limitována na 6‑8 setkání během maximálně 3 týdnů po traumatu.
Krok za krokem: proces intervence po traumatu
Podle metodiky Matra III (2014) se intervence skládá ze sedmi fází:
| Fáze | Účel | Klíčové aktivity |
|---|---|---|
| 1. Bezpečné prostředí | Odstranit fyzické a psychické hrozby | Odstranění nebezpečí, kontrola vitálních funkcí |
| 2. Tělesná péče | Zajistit základní potřeby | Hydratace, teplota, první pomoc |
| 3. Vytvoření kontaktu | Navázat důvěru | Aktivní naslouchání, empatie |
| 4. Identifikace problému | Rozpoznat hlavní stresor | Otázky typu "Co se stalo?", "Jak se cítíte?" |
| 5. Emocionální podpora | Snížit úzkost | Technika grounding, dýchací cvičení |
| 6. Mobilizace zdrojů | Posílit coping | SAFER‑R: Stabilize, Acknowledge, Facilitate, Encourage, Restore, Refer |
| 7. Návazná péče | Zabránit chronifikaci | Odkaz na psychoterapii, sledování |
V každé fázi se používá model ABC (Activating event, Beliefs, Consequences) k rychlému rozkladu myšlenkových vzorců.
Srovnání krizové intervence s jinými terapeutickými přístupy
| Parametr | Krizová intervence | Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) | Psychoanalýza |
|---|---|---|---|
| Délka nasazení | 0‑3 týdny | 6‑12 týdnů | 12‑24 měsíců |
| Primární cíl | Stabilizace a prevence chronifikace | Úprava myšlenkových vzorců | Hloubková analýza nevědomí |
| Úspěšnost v 72 h | 78 % snížení příznaků | 30 % první zlepšení | 5 % |
| Požadovaná kvalifikace | 120 h školení + 40 h praxe | 200 h + supervize | 500 h + psychologické vzdělání |
| Vhodnost pro chronické PTSD | Slabá | Střední | Dobrá |
Výsledky ukazují, že krizová intervence je nejefektivnější právě v první kritické době. Nicméně po uplynutí tří týdnů by měla následovat dlouhodobá terapie, pokud se příznaky nevyčerpají.
Praktické tipy a časté chyby při zásahu
- Tip: Vždy začněte technikou grounding - např. „pocítíte podlahu pod nohama, pojmenujte pět věcí, které vidíte.“
- Chyba: Pokus o dlouhou psychoterapeutickou analýzu během první intervence. To vede k přetížení klienta.
- Tip: Používejte SAFER‑R jako strukturovaný checklist - pomáhá nezapomenout na žádný krok.
- Chyba: Nedostatečná informovanost o dostupných linkách (Linka důvěry, TelFra, 116 123) - klient může ztratit čas hledáním pomoci.
- Tip: Zaznamenejte klíčové údaje (čas, symptomy, provedené kroky) do jednoduchého protokolu, který předáte dalším specialistům.
Podle statistiky Linky důvěry (2022) 87 % klientů hodnotí rychlost zásahu jako hlavní faktor spokojenosti, zatímco 29 % kritizuje nedostatek následné péče. To podtrhuje nutnost propojit krizovou intervenci s dlouhodobějšími službami MPSV.
Dostupnost v České republice a legislativní rámec
Krizová intervence je zakotvena v zákonu č. 108/2006 Sb. o sociálně‑právní ochraně dětí a v zákonu č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) eviduje 17 specializovaných krizových center a 3 národní linky (Linka důvěry, TelFra, Krizová linka 116 123). V roce 2022 bylo poskytnuto 42 856 zásahů, což představuje nárůst o 12,4 % oproti předchozímu roku.
Pro interventy platí jednotný kvalifikační řád - 120 hodin akreditovaného školení včetně 40 hodin praktické supervize. Certifikace jsou kontrolovány MPSV č. 7/2022. Systém KrizeHelp (od 2022) umožňuje okamžité spojení s krizovou linkou pomocí geolokace, což výrazně zkracuje dobu čekání.
Regionální nerovnoměrnost je však velkým problémem: 68 % služeb je soustředěno v Praze a Středočeském kraji, zatímco Moravskoslezský kraj pokrývá jen 12 % potřeb (NÚSS, 2022).
Často kladené otázky
Frequently Asked Questions
Kdy se ASR mění na PTSD?
Pokud příznaky přetrvávají déle než 30 dnů a začnou se zhoršovat, hrozí přechod do PTSD. V takovém případě je nutná dlouhodobá psychoterapie.
Kdo může provádět krizovou intervenci?
Interventi musí mít certifikaci podle MPSV - minimálně 120 hodin školení a 40 hodin supervize pod zkušeným specialistou.
Jak dlouho trvá první krizová intervence?
Jednorázové setkání trvá 45‑90 minut. Celý proces je omezen na 3 týdny a maximálně 6‑8 setkání.
Je krizová intervence vhodná pro děti?
Ano, zákon č. 108/2006 Sb. specifikuje povinnost poskytovat krizovou pomoc i dětem. Intervence se přizpůsobuje věku a vývojovému stupni.
Co dělat, když se symptomy zhoršují po 48 hodinách?
Okamžitě kontaktujte krizovou linku (např. 116 123) a domluvte další setkání. Pokud se objeví sebevražedné myšlenky, vyhledejte urgentní lékařskou pomoc.
Správně nasazená krizová intervence může v první kritické fázi zachránit život nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Vědomí, kde a jak ji získat, je první krok ke zdravému zotavení.
