Klinické škály: Jak se měří úzkost, deprese a další psychické stavy
When working with klinické škály, standardizované nástroje, které psychologové a lékaři používají k hodnocení intenzity emocionálních a chovatelských problémů. Also known as psychologické škály, it slouží k tomu, aby se léčba neřídila pouze dojmem, ale konkrétními daty. Nejde o žádný test, který by vás označil za „nemocného“. Jde o nástroj, který pomáhá terapeutovi pochopit, jestli vaše úzkost je jen krátkodobý výkyv nebo něco, co si vyžádá systematickou podporu.
Klinické škály se používají u mnoha problémů. Například úzkost, stav, který se projevuje přílišnou starostí, zrychleným srdečním tepem nebo nespavostí se měří pomocí škál jako GAD-7. Deprese se hodnotí například pomocí PHQ-9, která se ptá na to, jestli jste za poslední dva týdny cítili, že vás nic nezajímá, nebo jestli jste se cítili bezmocně. Tyto škály nejsou záhadné kódy – jsou jen přehledný seznam otázek, které vám pomohou lépe pochopit, co s sebou nesete. A nejde o to, jestli máte „vysoký“ nebo „nízký“ výsledek. Jde o to, jestli ten výsledek odpovídá tomu, co cítíte ve skutečnosti.
Ne každá škála se používá u každého. Některé jsou specifické pro děti, jiné pro lidi s poruchami osobnosti nebo pro ty, kteří procházejí krizí po rozvodu. Některé škály se používají jen při první návštěvě, jiné se opakují každých pár týdnů, aby se vidělo, jestli terapie pomáhá. A co je důležité – škály neříkají, že jste „špatní“ nebo „nemocní“. Říkají jen: „Tady je něco, co bychom měli probrat.“ Většina lidí, kteří tyto škály vyplňují, je překvapena, jak moc se jim to podobá tomu, co si říkají sami ve své hlavě.
V Česku se klinické škály používají stále častěji, ale ne všude. Někteří terapeuti je mají rádi, protože jim pomáhají sledovat pokrok. Jiní se na ně dívají jako na mechanický nástroj, který nezachytí celou složitost člověka. A máte pravdu – žádná škála neřekne, proč se cítíte takhle. Ale může vám pomoci pochopit, jak silný ten pocit je. A to je důležité. Když víte, že vaše úzkost je na stupnici 8 z 10, můžete lépe říct terapeutovi: „Tohle už je moc.“
V našich článcích najdete příběhy lidí, kteří prošli těmito měřeními – od těch, kteří se bojeli, že jim škála řekne, že jsou „blázniví“, až po ty, kteří si vůbec neuvědomili, jak dlouho už se cítí zatlačení. Někteří z nich se dozvěděli, že jejich tělesné potíže – bolesti hlavy, žaludku, srdce – byly vlastně projevem úzkosti. Jiní zjistili, že jejich podrážděnost není „špatná povaha“, ale reakce na neuklidnitelnou deprese. Klinické škály nejsou konečnou odpovědí. Jsou jen prvním krokem k tomu, abyste se konečně slyšeli.
Jak měřit pokrok v psychoterapii: Sebehodnocení, dotazníky a klinické škály
Zjistěte, jak měřit pokrok v psychoterapii pomocí sebehodnocení, dotazníků a klinických škál. Vědecky ověřené metody, které zvyšují úspěšnost terapie až o 65 %, včetně praktických kroků pro české terapeuty.
Oblíbené příspěvky
