Agresor a oběť: Jak se vymanit z cyklu násilí a najít cestu k uzdravení
When someone becomes an agresor, osoba, která používá fyzickou, emocionální nebo psychickou sílu k ovládání nebo poškozování druhého. Also known as pachatel násilí, it often acts from deep-seated pain, unprocessed trauma, or learned behavior. The oběť, člověk, který trpí násilím a často se cítí bezmocný, vinný nebo zastřený. Also known as přeživší násilí, it doesn’t mean weakness—it means survival. These roles aren’t fixed. Many people switch between them over time, especially when trauma goes untreated. You might have been an oběť once—and now feel like you’re becoming an agresor. Or you’ve been the agresor and now carry guilt so heavy it paralyzes you. This cycle doesn’t happen because someone is ‘bad.’ It happens because pain was never heard, never healed.
Psychoterapie pro agresory a oběti není o souzení. Je o rozpoznání, proč jste se dostali do této role. U obětí se pracuje na obnově hranic, ztracené sebeúctě a strachu, který se proměnil v automatickou reakci. U agresorů se nejprve objeví otázka: Kdo vás naučil, že síla znamená kontrolu? Většina z nich byla dětmi, kteří nikdy neslyšeli: „Je v pořádku, když se cítíš špatně.“ Násilí není řešení. Je to křik, který nikdo nechce slyšet. A když se vás někdo zeptá: „Proč to děláš?“—odpověď neleží v tom, co řeknete. Leží v tom, co jste nikdy neřekli.
Co se děje v hlavě, když jste v roli oběti?
Nejčastější myšlenka: „To jsem si zasloužil.“ Nebo: „Kdybych byla lepší, všechno by bylo jinak.“ To není pravda. To je trauma, které se převléklo za výklad. Psychoterapie pomáhá odpojit tyto myšlenky od vaší identity. Není to o tom, abyste se „vyrovnali“ s agresorem. Je to o tom, abyste se vyrovnali se sebou samotným. A to je těžší. Protože to znamená přiznat: „Neměl jsem to zasloužit.“ A pak: „Jsem hodný, i když jsem přežil.“
Ve vaší kolekci článků najdete příběhy o tom, jak psychoterapie pomáhá přeživším domácího násilí, jak se rodiny učí komunikovat bez kritiky, jak se děti zotavují z trauma rozvodu rodičů, a jak se impulzivita u poruch osobnosti může proměnit v kontrolu. Všechny tyto příběhy mají jedno společné: lidé, kteří se cítili ztraceni, najali někoho, kdo je slyšel—bez posouzení, bez rychlých odpovědí. A pomalu se naučili, že nejsou jen obětí. Nejsou jen agresory. Jsou lidé, kteří chtějí žít jinak.
Tady nejsou rady, jak „vyřešit“ násilí. Tady jsou příběhy o tom, jak se lidé vrátili k sobě. A možná právě vy jste příští, kdo se rozhodne, že už to není konec. že to může být začátek.
Šikana a psychoterapie: Jak pomoci obětem i agresorům ve škole
Šikana ve škole ničí děti zevnitř - oběti ztrácejí sebedůvěru, agresori skrývají vlastní bolest. Psychoterapie není jen o trestání, ale o pochopení a obnově vztahů. Jak pomoci obětem i agresorům?
Oblíbené příspěvky
