Online sezení vs. osobní sezení: Jak probíhá kontakt a struktura setkání v psychoterapii

Stojíte před rozhodnutím: máte raději terapii přes obrazovku nebo tváří v tvář? Mnoho lidí si tuto otázku klade, když poprvé hledají psychoterapeutickou pomoc. Nejde jen o to, kde se setkáte - jde o to, jak se setkáte. Jak se mění kontakt, když jste v jedné místnosti a terapeut sedí na druhém konci světa? Jak se mění struktura sezení, když nemůžete vidět, jak si terapeut přešlapuje nohy nebo jak se mu zatváří oči? A co když vám během sezení přeruší spojení?

Co se vlastně děje během online sezení?

Online terapie není jen „osobní sezení na webináři“. Je to jiný způsob komunikace, který má své pravidla. Většina terapeutů používá Zoom, Google Meet nebo specializované platformy jako Hedepy. Před prvním sezením si vyzkoušíte techniku: máte stabilní internet, kamera funguje, mikrofon nevypíná zvuk, a máte klidné místo, kde vás nikdo nebude přerušovat. Někdo si sedne do kuchyně, jiný do ložnice - důležité je, aby vás nikdo nevnímal jako „záznam“ nebo „pozorovatele“. Terapeut vás nevidí jen jako obraz, ale jako člověka, který se snaží být přítomen, i když je mezi vámi obrazovka.

Struktura sezení je podobná jako u osobní terapie: začínáte přivítáním, pak se pohybujete hlouběji do tématu, a končíte shrnutím. Trvá 50-60 minut. Ale tam, kde v osobní terapii terapeut vycítí napětí v ramenou nebo zdrženlivý pohled, v online verzi musí věnovat větší pozornost hlasu, rychlosti řeči, pauzám a slovům. Mnoho lidí si všimne, že přes obrazovku se otevírají lépe. Někdo říká: „Když jsem seděl doma, cítil jsem, že jsem v bezpečí. Nebylo potřeba se připravovat na cestu, na vzhled, na to, co si pomyslí lidé, když mě uvidí venku.“

Co chybí v online terapii?

Největší výzva online terapie je omezená nonverbální komunikace. V osobní terapii vidíte, jak se klientovi zatváří rty, když se snaží říct něco, co se mu nechce říct. Vidíte, jak se mu zatřásou ruce, když mluví o ztrátě. V online prostředí tohle často ztrácíte. Některé emoce se přenášejí jen přes hlas - a to není vždy dost. Terapeuti, kteří pracují s lidmi s vážnými traumaty nebo emocionálními bloky, často říkají, že některé hluboké přeměny je těžší dosáhnout bez fyzické přítomnosti. To neznamená, že to není možné - ale vyžaduje to větší snažení z obou stran.

Technické problémy jsou další realita. Přerušení spojení, zpoždění, špatná kvalita obrazu - to vše může přerušit tok emocí. Když právě říkáte něco důležitého a obraz ztuhne, můžete se cítit ztraceně. Terapeuti se učí pracovat s těmito přerušeními - někdy se prostě zastaví, počkají, nebo vás požádají, abyste se znovu připojili. Ale tohle všechno zabírá čas, který v osobní terapii nemáte.

Co je lepší na osobní terapii?

Osobní sezení má tu výhodu, že je přirozenější. Můžete se dotknout kapesníku, sedět v klidu, cítit atmosféru místnosti. Terapeut může upravit osvětlení, přinést vám vodu, změnit polohu židle, aby jste se cítili pohodlněji. Tyto drobnosti se sčítají. Mnoho lidí říká, že se cítí „připojenější“ k terapeutovi, když jsou ve stejné místnosti. Je to jako když mluvíte s někým, kdo je přímo před vámi - ne když mluvíte s obrazem na telefonu.

Pro některé skupiny lidí je osobní terapie jediným vhodným modelem. Lidé s těžkými poruchami, jako je schizofrenie, těžká deprese s rizikem sebevraždy, nebo ti, kteří mají problémy s orientací v čase a prostoru, často potřebují fyzickou přítomnost. Terapeut musí být schopen rychle reagovat, zasahovat, zajišťovat bezpečí - a to přes obrazovku není možné.

Proč si lidé vybírají online terapii?

Přestože má své limity, online terapie je pro mnoho lidí jedinou možností. Kdo nemá čas na cestu do města? Kdo má pohybová omezení? Kdo žije ve vesnici, kde není žádný psycholog? Kdo se stydí jít do kanceláře s nápisem „Psychoterapie“? Pro mnoho lidí je online terapie první krok k pomoci. A to je důležité. Podle dat z platformy Hedepy, která je jednou z největších v Česku, 37 % lidí přestane po prvním sezení - stejně jako u osobní terapie. Ale ti, kteří projdou alespoň pěti sezeními, mají čtyřnásobně vyšší šanci na výrazné zlepšení. To znamená, že pokud se vám online terapie zlíbí, funguje stejně dobře.

Časová flexibilita je další velká výhoda. Můžete mít sezení po práci, v sobotu ráno, nebo dokonce večer, když je děti ve škole. Někdo ušetří 1-2 hodiny týdně, které dříve strávil cestováním. A to je mnoho. Když máte děti, práci, staré rodiče, tak každá uložená hodina je důležitá.

Je online terapie stejně účinná?

Ano - pokud jde o úzkost a deprese. Studie z Velké Británie, kterou cituje Flowee.cz (2023), a další výzkumy z let 2008 a 2018, které uvádí Hedepy.cz, potvrzují: online kognitivně behaviorální terapie je stejně účinná jako terapie tváří v tvář. Některé studie dokonce ukazují, že online verze může být lepší - protože lidé mají větší možnost přemýšlet o tom, co říkají, když nejsou pod tlakem „živého“ kontaktu. Ale to platí hlavně pro KBT. Pro jiné přístupy - jako psychodynamická terapie nebo gestalt - je důkazní základ menší. Terapeutka z Psychosomatické kliniky v Praze, kterou cituje Wired.cz (2023), upozorňuje: většina výzkumů zkoumá jen KBT. To neznamená, že jiné metody nefungují online - jen je ještě méně prozkoumáno.

Kdo by měl vybírat online terapii?

• Kdo má omezený přístup k terapeutovi kvůli vzdálenosti nebo pohybovým obtížím
• Kdo má špatné časové možnosti - pracuje ve směnách, má děti, staré rodiče
• Kdo se cítí v bezpečí doma a má problém otevřít se při osobní návštěvě
• Kdo chce začít s terapií, ale bojí se stigmatu
• Kdo je technicky zdatný a má stabilní připojení

Kdo by měl vybírat osobní terapii?

• Kdo má těžké psychické poruchy nebo riziko sebevraždy
• Kdo potřebuje hlubokou emocionální práci - například s traumatem
• Kdo si myslí, že potřebuje „fyzickou“ přítomnost, aby se cítil bezpečně
• Kdo má problémy s koncentrací přes obrazovku
• Kdo má technické problémy - špatný internet, nezná, jak používat videohovor

Co dělat, když si nejste jistý?

Nemusíte se rozhodnout hned. Mnoho platform, jako Hedepy, nabízí garanci vrácení peněz za první sezení. Vyzkoušejte online terapii. Pokud se vám bude zdát, že vás něco chybí - přesuňte se na osobní. Nebo naopak: pokud vás osobní sezení přetíží, zkuste online. Neexistuje jedna správná cesta. Existuje ta, která vám funguje. A to je to, co se počítá. Někteří lidé začínají online a přesouvají se na osobní. Jiní naopak. Není to otázka „lepší“ nebo „horší“ - je to otázka „pro mě“.

Co se stane v budoucnu?

Největší trend už teď vidíte: hybridní model. Terapeuti nabízejí obě možnosti. Klient si vybere podle toho, co potřebuje v daný den. Některé platformy už vytvářejí speciální nástroje pro online terapii - například interaktivní sešity, nástroje pro sledování nálad, nebo záznamy sezení (s vaším souhlasem). Technologie se zlepšuje. Kamera bude lépe zachycovat výrazy obličeje. Umělá inteligence bude pomáhat terapeutovi sledovat změny v hlasu. Ale klíčové zůstane jedno: člověk potřebuje člověka. A to nezmění žádná technologie.